From roz- + vést.
rozvést pf (imperfective rozvádět)
- (transitive) to divorce, to separate (to legally dissolve a marriage)
- (reflexive with se) to divorce (of couple, to get divorced)
- to elaborate
- “rozvésti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “rozvésti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozvést”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)